Shaquille Rashaun O´neal
Shaquille Rashaun O´Neal
Pracant k pohledání
Jednou z jeho nejvýraznějších vlastností už odmalička je chuť na sobě stále tvrdě pracovat.Poctivý přístup k přípravě zdědil zřejmě po otci Phillipu Harrisonovi,seržentu americké armády.Byl to on, který mimo jiné trval ne tom, aby Shaquille přijal dívčí jméno(O´neal) své matky.Matka to vysvětluje tím, že Shaq byl nejstarším vnukem v rodině, a kdyby to neudělal, jméno O´neal by zaniklo.
Když se dnes Shaq podepisuje dětem na fotografie, dost često na ní připisuje větu "poslouchej svou matku!" .Poctivost, pořádek, disciplína, úcta k rodič§m, to byly faktory, kterými byl Shaq už od malička obklopen při tom, jak se rodina stěhovala z jedné vojenské základny na druhou.Mimo jiné i do Německa, to bylo Shaqovi deset let a už tehdy mezi kluky vyčníval o hlavu.
V zemi nového působiště seržanta Harrisona, který sám v mládí besketbal hrával, byl tento sport tehdy v plenkách.Přesto se Shaqovi podařilo dát dohromady partu, které se pod koši zalíbilo.
Právě tam si ho povšiml Dale Brown, renomovaný kouč Louisiana State University, který na základně ve Wildfleckenu pořádal v roce 1985 basketbalovou kliniku.Dal se se zvídavým klučinou do řeči, dal mu řadu cenných rad, jak v jeho věku posilovat, jak získat obratnost, rychlost a zlepšovat základní herní dovednosti.Potom navštívil rovněž jeho rodiče, přesvědčil je, že jejich syn by to mohl s basketbalem dotáhnout daleko, pokud ovšem bude studovat doma.
O dalším osudu O´Neala bylo rozhodnuto.Po čase se rodina vrátila zpět do USA, tentokrát do San Antonia v Texasu, kde Shaq nastoupil na střední školu.Jasné bylo také, že odtud půjde studovat do Louisiany za Dalem Brownem, který pečlivě sledoval vývoj svého talentu.
Na univerzitě se rok od roku zlepšoval ve všech činnostech.Po druhém ročníku se v létě intenzivně věnoval tréninku střelby přes hlavu a rádcem mu nebyl nikdo jiný než legendární Kareem Abdul-Jabbar.Celá studia na sobě pracoval velmi usilovně a poctivě.Dobře věděl, že vstup do NBA nebude jednoduchý, že proti němu budou hrát borci stejně velcí, ale asi rychlejší a hlavně mnohem zkušenější.Jeho výsledky byly výborné(průměry 21,6 bodu při úspěšnosti 61.0% a 13,5 doskoku), dvakrát byl jmenován do All-America Teamu, a tak není divu, že byl středem pozornosti mnoha klubů NBA a že nakonec studia nedokončil.S tím ovšem nesouhlasili rodiče, jimž kdysi on i kouč Brown slíbili, že vydrží až do promoce.Nakonec však přece jen rok před ní požádal NBA o souhlas s předčasným odchodem u univerzity mezi profesionály a v draftu 1992 se stal hráčem Orlando Magic.
V Orlandu, které do NBA vstoupilo v roce 1989, se rodilo nové mužstvo a jeho majitel multimilionář Richard DeVos měl velmi smělé plány.Vedení klubu se podařilo v dravtech získat kvalitní hráče(mj. Nick Anderson, Dennis Scott, Brian Williams) a příchod Shaqua do mozaiky týmu s mistrovskýmy ambicemi v dohledné době ideálně zapadal.Ve dvaceti letech neměl žádný strach z velkých jmen a s úspěchem se pouštěl do nekompromisních bitev s Ewingem, Robinsonem, Olajuwonem........
Dosáhl v průměru 23,4 bodu, 19,8 doskoku a 3,3 bloku, což jsou ukazatele na nováčka pozoruhodné.V sezoně po jeho příchodu si magic polepšili o 20 vítězství a prvně měli vyrovnanou bilanci 41-41.
Během prvních dvopu let shaq zdolal cestu "od přírodního fenoménu k náboženské ikoně". Zdálo se být nemožné, aby někdo v NBA za tak krátkou dobu dosáhl popularity MJ, jenž se díky svým fenomenálním výkonům, akrobatickým pohybům, atraktivnímu vzhledu a záplavě různých reklam stal "opravdovým bohem". Ovšem Shaq a jeho nenapodobitelné smečování do obroučky i stálý dobrácký úsměv pobláznil basketbalové fanoušky nejen v Americe, nýbrž po celém světě. "Hráčem týdne" byl zvolen již po svěm sedmidenním účinkováním v NBA(listopad 1992), což nikdo před tím nedokázal.
(další informace přibydou postupně)